Povídky, Úvahy, Příběhy...

Zbytečný život

12. února 2013 v 17:11 | Jerry*
Pamatuji si na to, jako by to bylo včera. Vím přesně, že to byl jeden z těch sychravých podzimních dnů, venku nebyla ani noha. Bylo mi na nic. Což kdyby na nic! Přísahám, že v ten den se mi chtělo umřít. Už je to necelých osm let zpátky, tenkrát mi bylo pouhých dvaadvacet let.
Asi by bylo vhodné, se představit a říct o sobě pár slov. Jmenuji se Adam, je mi třicet let a momentálně se živím jako uklízeč v jednom ne příliš populárním podniku. S platem sotva vyjdu, žiju sám na laciné ubytovně a za své následky z let dospívání nesu následky dodnes.
__________________________________________

Potřeba víry, naděje a lásky v lidském životě

4. listopadu 2012 v 16:12 | Jerry*
Víra, naděje a láska jsou tři faktory, které se vyskytují v každém lidském těle, v každé lidské duši. Nepochybně bychom se bez nich neobešli, ať si každý říká, co chce.
Každý v něco věří. Může to být leccos… Bůh, více Bohů, nějaký uctívaný předmět… někdo věří v sebe, v realitu, někdo v lepší zítřek. Víra je věc, kterou vlastníme a uchováváme v hlavě.

O jezevcovi (pokus o bajku)

7. října 2012 v 19:57 | Jerry*
Žil kdysi dávno jezevec, který bydlel v noře, jež sám vybudoval. Každé ráno chodil pít vodu ze studánky, která byla jen pár jezevčích kroků od jeho nory. Studánka však byla zakalená, plná nečisté vody. Když liška viděla jezevce vodu pít, přiběhla a rozmlouvala mu, ať si raději dojde k čisté studánce, jako ostatní zvířata v lese, byť je cesta k ní třikrát delší, než k té znečištěné. Jezevec ale jen kroutil hlavou a dál srkal špinavou vodu.

Ty, já a všechno kolem nás je geniální.

5. srpna 2012 v 2:54 | Jerry*
Slovo genialita. Pro každého má jiný význam. V mnohých případech je někdo či něco považováno za geniální, protože něco umí. Pro jednoho je geniální ten, kdo umí dobře malovat. Pro druhého zase ten, kdo umí dobře zpívat... to je různé. Ale když už je ten někdo považován za geniálního, umí zřejmě něco velmi dobře. Není to tak? Umí to lépe než ostatní, a proto je za to následně obdivován, ba pošetile nazýván geniálním. A tak bývá nazýván kým? Lidmi, přece. Jsou to ti lidé, pro které ten někdo geniálním je, ať už proto, čím je nebo co dělá. Na druhou stranu: Kdo dal lidem svolení soudit - nebo by se možná lépe hodilo hodnotit - ostatní jedince a troufat si považováním je za geniální?!
__________________
______________________________

Jednadvacátého května

31. července 2012 v 0:30 | Jerry*
Nevěřím svým očím! Celý měsíc bylo počasí akorát tak na dvě věci a dnes? No, to je paráda! Slunce svítí, nebe je bez mraků - tak to jsem dlouho neviděl. Kouknu se do kalendáře a vidím, že dnes je jednadvacátého května. Zamiloval jsem si to datum! O chvíli později jsem zjistil, že právě dnes má narozeniny má nejlepší kamarádka. Jdu do města koupit nějaký dárek. Ale jaký?! Chce to nějakou speciálku...
V jednom z obchodů se rozhlížím po zboží, prohrabuji, diskutuji s prodavačem, přemýšlím, ale všechno co vidím, je tak... obyčejné... Ah, už to mám! Právě jsem dostal skvělý nápad. Musím jít ale jinam. Rychle odcházím a za sebou nechávám jen splašené "Nashle!".

O všem a o ničem

10. července 2012 v 0:07 | Jerry*
O co se to tady snažíš? Snad ne spokojeně žít... no to mi ani neříkej! Takový nesmysl. Moc dobře víš, že to nejde. O tom už jsme ale přece mluvili.

--- tak jsem zticha, držím hubu a krok ---

Sarkastická láska

16. června 2012 v 14:00 | Jerry*
Zaprodal bych duší Ďáblu za kousek úcty. Za trochu důvery a krapet slávy. Oh, to je rouhání! Dal bych litry krve za Tvou tvář. Tu tvář všichni ctí, důvěřují jí a je natolik slavná, že se o ní píše na zdech Božího chrámu. Krví se tam píší básně o nespoutané dokonalosti Tvých lícních tvářiček. Tak dej mi kousek... nebo Ti je ukousnu! Nebudu se bát ani ostýchat, protože když něco chci, tak to dostanu. Klidně se podřež a vykřič na mě celý svůj slovník nadávek. Já se neleknu, ničeho se neleknu. Tak co čumíš, ty chodící poklade světa, ty zlatá kniho s pískovitými písmeny. Co se směješ, když za Tebou utíkám! Jdu Tě zabít, ty nádhero plná moči. Jsi jako nádoba plná snů a přání lidí. Tobě naprosto cizích lidí a nevnímáš je, je Ti to jedno. A my všichni kolem Tebe křičíme a šílíme z Tvého úspěchu, ty kurvo proradná! Tak přestaň! Slyšíš?! Přestaň se bít, přestaň bojovat, tak přestaň existovat, když umíš jen škodit! Vyrvu Ti vlasy, abys nedýchal, sežeru plíce - ať už se tak blbě neusmíváš. Chcípni. Jo, vadíš mi, brouku.

Vítejte v mém světě.

2. června 2012 v 13:47 | Jerry*
Už je to k smrti trapné! Můj život, moje osoba, mé okolí. Připadám si jak' vedlejší role v tom nejtrapnějším filmu. Jako křoví, o které všichni nechtíc zakopli.
Život 1 + 1.

Ty sám si pomoz aneb Jak žít lépe

5. května 2012 v 14:15 | Jerry*
Ó Bože! Já žiju! Víte, když už vás okolí nenechá dýchat, bere vám kyslík a nenechá vás v klidu žít, musíte si to všechno obstarat a zařídit sami. V tom vám pomůže ten jediný, věrný, oddaný člověk, který vás nezradí, ani nezklame a vždy stojí při vás. Vy. Na sebe je totiž spolehnutí ;-).

Nový začátek

29. dubna 2012 v 12:21 | Jerry*
Nechala za sebou minulost. Celý svůj dosavadní život zahodila a začala nový. K té dívce, o které bude tento příběh, cítím hluboký respekt. Sebrala odvahu a dokázala to, oč se pokouší obrovské množství lidí a mnohdy se jim to nepodaří.
 
 

Reklama