Jednadvacátého května

31. července 2012 v 0:30 | Jerry* |  Povídky, Úvahy, Příběhy...
Nevěřím svým očím! Celý měsíc bylo počasí akorát tak na dvě věci a dnes? No, to je paráda! Slunce svítí, nebe je bez mraků - tak to jsem dlouho neviděl. Kouknu se do kalendáře a vidím, že dnes je jednadvacátého května. Zamiloval jsem si to datum! O chvíli později jsem zjistil, že právě dnes má narozeniny má nejlepší kamarádka. Jdu do města koupit nějaký dárek. Ale jaký?! Chce to nějakou speciálku...
V jednom z obchodů se rozhlížím po zboží, prohrabuji, diskutuji s prodavačem, přemýšlím, ale všechno co vidím, je tak... obyčejné... Ah, už to mám! Právě jsem dostal skvělý nápad. Musím jít ale jinam. Rychle odcházím a za sebou nechávám jen splašené "Nashle!".

Večer jsme se s mou kamarádkou sešli a já už byl nedočkavý. Co asi řekne na můj dárek?, říkal jsem si. Jeli jsme se projet na kole, je to naše velké společné hobby a dnes byla řada na mě, abych vybral trasu, kterou pojedeme, což se mi v tento den mimořádně hodilo. Jeli jsme pořád pořád nahoru do kopce, až nás nohy bolely. Má kamarádka mi během cesty stále nabízela, abych si odpočinuli, já však nesvolil a trval jsem na tom, že musíme jet dál. Když jsme dojeli k malé skále, kde byl určen můj cíl, dali jsme chvíli přestávku. Po chvíli jsem trval na tom, že jí zavážu oči a něco jí ukážu. Svolila a tak jsem tak učinil. Šli jsme asi dvacet metrů stále nahoru. Chvíli jsme jen tak stáli na místě. Pak jsme oba cítili mírné, příjemné chvění celého těla. Své kamarádce jsem rozvázal oči a ona nevěřila tomu, kde je. Nebo spíš tomu, kde není. Letěli jsme spolu balónem! A bylo to nádherné.
---------------------------------------------------------------------------
Zveřejňuji teď článek, který mám v Rozepsaných připravený už delší dobu. Není to zrovna věc, kterou bych se rád chlubil, ale dávám to sem, aby se to tu taky trochu hlo. Psal jsem to ve škole (i téma bylo zadané) a času na to nebylo moc, tak proto to trochu postrácelo kvalit. Nicméně na "lepších" článcích se pracuje. Jeden by tu už byl, jenže smůla se mi stále lepí na paty a při psaní závěrečných vět se mi z ničeho nic vypnul internet a uložily se mi snad dva odstavce. :// Dost mě to naštvalo a ještě mě to trochu mrzí... byly to hodiny práce. Teď se bojím, že už to všechno dohromady nedám, ale rozhodně neházím flintu do žita a pokusím se to slepit.
Dál mám v plánu dopsat pár dosud nedopsaných článků (- vím, že o tom píšu už delší dobu, ale teď to opravdu hodlám splnit -). Mám jich kotel, takže "pracovat" budu jen na těch, které podle mého mínění budou stát za úsilí. Zbytek promažu, beztak jsou k ničemu.
Se psaním článků jsem teď měl chvilkovou pauzu, protože se mi do ničeho fakt nechtělo, ale asi od půlky července začaly chodit náměty, které se mi zdály zajímavé. A možná že i jsou, ale mám teď problém se závěry. Vím jak začít, jakž takž vím, jak rozběhnout děj, ale jak to správně uzavřít mi příliš nejde. Kladu možná trochu vysoké nároky, protože chci, aby byl závěr něco zajímavého... třešnička na dortu ... a nedovolím, aby se to uzavřelou kdejakou obyčejnou větou :D. Jo, teď přeháním :D. Budu se asi muset víc zamyslet a snad na něco přijdu...
A ještě se na chvíli vrátím k těm mým plánům :D. Velice se mi zalíbilo aktuální téma týdne Genialita a jak se mi takové téma na první pohled zalíbí, vrhám se do psaní. Mám už začátek, ale zase mám obavy, že nemám jak pokračovat, že jsem ztratil nit, a že vznikne úplně hloupý článek o ničem. :D. :(.
...a co teprve až přijde na řadu závěr! :D
Jerry
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Baush Baush | Web | 31. července 2012 v 14:39 | Reagovat

Náhodou je to skvěle napsaný :)
A nejsi sám, taky vždycky tápu nad tím, co napsat jako poslední větu. Taky si myslím, že je důležitá ;)

2 Charlie Charlie | Web | 31. července 2012 v 15:59 | Reagovat

Tak takový konec příběhu jsem vážně nečekala. :-D Je skvělý, možná bych celý tenhle článek rozdělila na dva. Příběh s balónem by klidně mohl být delší.
Já se většinou seknu uprostřed. Mám nit příběhu, ale chvilku mi trvá než přijdu na to, jak pokračovat, aby to bylo zajímavé a čtivé.

3 Terezka:) Terezka:) | Web | 31. července 2012 v 17:51 | Reagovat

Miluju tvůj blog:D*

4 J-Zee J-Zee | Web | 2. srpna 2012 v 18:47 | Reagovat

Ahoj,děkuju moc. Vážím si toho,ještě k tomu od Tebe. -> jsi skvělý blorger. Takže mě to vážně těší. Mimochodem,jak jsi psal,že Ti to jednu sitaci připomíná,můžu se Tě zeptat jak jsi to vyřešil,nebo nemáš nějakou radou? A -ještě jednou Díky. ;)
---------------------------------------------------
Ten příběh zní strašně mile a romanticky. Musela mít šílenou radost. Skvělej nápad an dárek,mě by to nenapadlo. Z hlediska literatury mě to nenadchlo tolik jako jiné tvé články,ale přeci jen. Každopádně se mi to líbí. Je to fajn na zamyšlení. Pěkný článek.
To mě mrzí,že se Ti to smazalo,už se mi to také stalo a je to vážně na pěst. :/
Těším se,až azs nějaký čánek napíšeš. Kdbys byl spisovatel,možná bych začala číst i knížky a to normálně moc nedělám. D8vám přednost internetu - především blogům. :)

5 J-Zee J-Zee | Web | 2. srpna 2012 v 23:13 | Reagovat

Nepřeháním. ;) A nemáš zač. To já děkuju. :)
A co ty víš? Třeba jednou něco napíšeš a já si to přečtu,tedy pokud se budeš podepisovat Jerry :D. Nebo mi dáš za těch 30 let vědět na blog,jak se ta knížka jmenuje. :DD :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama